Rusko x Španělsko
Ráno mě probudí zvonění telefonu. Rusko? Co může chtít? „Prosím“ řeknu překvapeně. „Ahoj Spaine, nezašel bys se mnou na oběd? Zvu tě“ zeptá se mě, ale nemám na vybranou. „No tak dobře v kolik?“ „Já věděl, že mě neodmítneš, stavím se pro tebe kolem jedné“ dopoví a zavěsí. Už je deset hodin a tak se vyhrabu z postele a jdu se nasnídat. Potom se osprchuji a upravím. Přesně v jednu zazvoní zvonek a já jdu otevřít. „Tak jdeme?“ ptá se Rusko. „Jistě a kam?“ vyptávám se. „To je překvapení“ odpoví a vyrážíme. Jedeme na letiště a letadlem rovnou do Ameriky. „A-amerika?“ vyjeknu. „Jo dělají tu nejlepší hamburgery“ řekne a smaží se o roztomilý úsměv. „Takže jdeme do Mcdonaldu?“ Jen se usměje, chytne mě za ruku a jdeme.
Když tam dojdeme, objedná nám nějaké menu a jdeme si sednout. Ujídám hranolky a koukám naproti sebe, jak se Rusko cpe hamburgerem. „Vybral jsem místo v rohu, abychom měli soukromí.“ „Hmm, to je fajn“, projevuju své nadšení. Najednou ucítím jeho ruku na mém stehně. „Co to děláš? Tady ne, přestaň“ okřiknu ho. „Ale nikdo se nedívá“ řekne, usměje se a rozepne mi pod stolem kalhoty. Chytnu mu ruku a dávám ji pryč. On je neústupný a pokračuje v práci. Když se mu podaří rozepnout zip, začne mě hladit v rozkroku. Ucpu si pusu hranolkama. Moc to nepomáhá. Zrychluje pohyby rukou a já se po chvíli udělám a tiše vzdychnu. „Pojď za mnou“ pobídne mě a jde směrem na záchody. Zapnu si kalhoty a jdu za ním. V duchu prosím, aby si nikdo nevšiml té bílé skvrny, která zůstala pod stolem.
Když dojdu na záchody, Ivan zamkne dveře. Chytne mě za rameno a přimáčkne mě zády k umývacímu pultu. Začne mě vášnivě líbat. Jednou rukou ho obejmu kolem krku a druhou mu vjedu pod tričko a hladím ho na zádech. Začne mi rozepínat kalhoty a já mu sundávám tričko. Rozepne mi kalhoty a sundá je i s boxerkami. Otočí mě zády k němu, plácne mě přes zadek a sundá si kalhoty. Lehce mě kousne do ouška a pomalu do mě vniká. Nahlas zasténám a uhýbám svému odrazu v zrcadle naproti mě. Zrychluje svoje pohyby a chytne mě za vlasy. „Chci, aby ses viděl“ řekne a zakloní mi hlavu. Syknu a dívám se do zrcadla. Dlouho to nevydržím a udělám se. Po pár přírazech se udělá taky s docela hlasitým stenem. Chvíli oddychujeme a pak jdeme zpátky si sednout. Dojíme jídlo a jsme na odchodu. Vidím Rusko, jak jde k obsluze. „Chtěl jsem jen říct, že se nám tam vylil mléčný koktejl“ řekne a ukáže na místo, kde jsme seděli. „Dobře, hned to uklidím“, odpoví mu prodavačka a jde to uklidit. „A-ale počkat, vy jste si ho neobjednávali“ volá, ale my už rychle mizíme pryč.
Paru